Avatar

    Parádní film. Krásný efekty. Dabing, no víte jak je to s dabingem u nás. Když si neslyšel originál, tak ti nadabovaná verze vyhovuje a to platí i teď. I v češtině se mi film líbil a někdy i rozesmál. Uvidím, jak se můj postoj změní po zhlédnutí v aj.A příběh? Žoldácí bez mozku a kapitalisti proti domorodcům a hodným vědcům, víc psát nebudu, radši si na to zajděte do kina. Stojí to za to.


    Na CSFD jsem četl jeden příspěvek ve smyslu ‘Chtěl bych jet na Pandoru’. Zeptejme se proč. ‘Prooč?’ Nemá snad fajn planetu Zemi o chlup blíž? Asi se mu na ní něco nezdá. To že jí jeho rasa každým dnem ničí o kus víc? Možná si myslí, že abysme ze Země udělali zase zelenější planetu dá moc práce, má pravdu. Na Pandoře vlastně nic jiného než lesy a moře není, takže zachovat to nedá moc práce. Ale kam půjde jeden, nevydá se sám. Ostatní ho budou následovat a oni by s Pandorou pravděpodobně udělali to samé co se Zemí. Nejezdili by tam lidi, kteří dokážou žít v harmonii s přírodou, ale spíš zazobaní borci, co by z Pandory udělali rekreační areál. Ale stejně je to pěkný, mít svůj sen o cestě na jinou planetu, na jiná dobrodružství atd.


Můj kamarád mi zase řikal, že by chtěl být Na’Vi. Zase ta odporná otázka:’Proč?’ Jo jasně, lítat na ‘dracích’, skákat po stromech , lovit a stopovat zvěř. Zní to pěkně, ale dokázal by se on, i kdokoli jiný vzdát všech technologii (kterých máme více než dostatek)? Vyměnil by svůj dosavadní život za život v lese a používání krásně primitivních nástrojů? Ano? Proč tedy nenechá všeho tohodle a nezačne být jako oni? Nevypne počítač, nezahodí mobil a nejde žít do divočiny? Protože když jsi sám, je to kurva těžký. Proč vlastně nejsme jako oni? Proč nemilujeme naši přírodu? Nežijeme s ní v symbióze? Proč jí tolik ubližujeme a ona to snáší?


Možná to bude tím, že jsme slezli ze stromů, to oni možná taky, ale vrátili se. Proto si vybudovali tak přátelský vztah k Matce Přírodě. Strom jim dal vše. Jídlo, úkryt, oblečení. Nelitují že neznají pokrok, vědu? Že nemohou zalít všechnu tu zeleň betonem a prohánět se v cool fárech? Že si nemohou vymazat mozek zmačknutím zeleného tlačítka? Zdá se, že oni nic takového nepotřebují. Je to jejich prozatimní stav nebo časem začnou toužit po poznání tak jako my? Nevím, neznám jejich historii, zvyky ani chování, ale je možné že každá rasa ve Vesmíru se nakonec dostane tam kde jsme my? Na pokraj zničení planety, posedlostí zelenými papírky a podepisování smluv o zbraních, které nikdy neměli být člověku svěřeny do rukou.


    Zdá se, že to je ten rozdíl. My si vybrali cestu pokroku, osvícení, zatímco oni, no, prostě přírodu. Co z toho je správné? Přinesli nám někdy vynálezy štěstí? Je většího užitku(kolo) nebo zkázy(nukleární zbraně)? Není přeci jen lepší vykašlat se na všechny tydle sereptičky a následovat své srdce? Nemůžu to soudit, ale kdybych mohl, řekl bych že se to musí zkombinovat. Milovat přírodu, ale zároveň toužit po vědění, ale ani jedno nesmí plně zastínit druhé. Není kompromis následovat obě cesty, je to něco co musí/mělo by být. Protože kdybychom se najednou ze dne na den zázračně rozhodli opustit naše teplé domovy a přesunout se do lesního porostu, vyměnit milovaná auta za koně a mít se všichni chvíli rádi, stačilo by nám to? Ano, ale jak dlouho? Rok, možná dva? Lidi jsou ve své podstatě hrozně ambiciózní tvorové, chtěli bychom víc než jen sedět u ohně a povídat si strašidélné příběhy. A změnit naší přirozenost, abysme s tím byli spokojeni? Byli bysme pořád ještě lidé? Ať by to bylo jakkoliv, my, lidstvo, musíme ujít ještě dlooouhou cestu.


    Na závěr ještě uvedu jeden post R. Hulána na Twitter: ‘Avatar je úžasná prezentace, kterou je opravdu dobré vidět, ale po skončení filmu z něj v člověku moc nezůstane.’ Bullshit. Ve mě toho zůstalo hodně. A co vy?