Abychom se zbavili žárlivosti, musíme jí doopravdy poznat: je to jen nespokojenost se sebou samým~Joan Didion
Rád bych o sobě uvažoval jako o realistovi. Uvědomuji si, že může znít hezky: 'bojovat proti žárlivosti vděkem'
Připouštím, že je to moudrý návrh a že bychom všichni mohli být šťastnější kdybychom se soustředili na to, co máme. Ale táke si uvědomuji, že toto není úplné řešení. Jsme od přírody předurčeni hledat dvě věci:
- Řešení k problémům- psychyckým, emocionálním, duševním a pracovím.
- Prostě víc- víc významů, více švandy, více touhy, více poznání atd. atd.
Řešíme problémy jejich poznáváním. To obvykle obnáší soustředění se na to, co chybí-a nejlepším způsobem provedení je pozorovat ostatní lidi. Neboli jednoduše, tvarování vaší ztráty podle někoho jiného zisku.
Je žárlivost cestou ke štěstí? V podstatě ne. Postávání a prahnutí po tom co chtějí ostatní ještě nikoho nikam nedostalo. Ale je to základní lidský instinkt a všichni jsme se s tím minimálně jednou setkali.
Takže místo navrhování, že závist je ostudná (a vy byste s ní měli bojovat uznáním, že už de facto jste šťastní) mám tu pár návrhů k přesměrování žárlivosti pro osobní růst.
1. Záviďte chytře.
Dalajlama řekl, že někdy nezískání čeho chceme je úžasný vtip/tah štěstěny. Souhlasím. Často nemáme ani pomětí, co opravdu chceme. Víme, co dobře vypadá na papíre. Víme, co bychom měli chtít. Ale často, když jste na někoho žárlivý, nemá to nic společnýho s tím co má.
Řekněme, že žárlíte na sousedovo bankovní konto-jeho mega vilu, sporťák a funkci. Pravděpodobně předpokládáte, že se díky tomu cítí hrdý, důležitý a úspěšný. Zvláštností je, že nežárlíte na jeho 65h týdenní pracovní dobu. Nebo na jeho omezený čas pro svoji rodinu a přátele.
Uzměte svou žárlivost a zacilte ji.
2. Nechte svou zášť hnát vaše touhy
Poté co si uvědomíte, že ostatní lidé nutně nemusí mít vše co chcete, dalším logickým krokem je zjistit, co to vlastně je. Co opravdu závidíte. Sestřina chlapce nebo smysl sounáležitosti? Bratrancům flek nebo pocit dosažení úspěchu?
Můžete dosáhnout čehokoliv, když přesně určíte co doopravdy chcete a přijmete, že to pro někoho můžou vypadat jinak než pro vás.
Vyberte si, co chcete a přivlastněte si to a libovolně upravujte.
3. Zneužijte žárlivost, aby vás udělala čestným.
Jestli máte něco co nemáte nebo čeho chcete dosáhnout, otázka zůstává stejná: Co vás zdržuje? Na co čekáte?
Jsou to překážky čemu čelíte? Nebo vás drží zpátky strach? Je to opravdu o limitech nebo máte co dočinění s nějakým typem odporu? Opravdu věříte že toho můžete dosáhnout? Nebo si jen myslíte že nejste dost chytří, poučení nebo soustředění pro uskutečnění?
Žárlivost je stává jedem, když něco chcete, ale nevěříte si! Překonejte to a nic vám nebude stát v cestě.
4. Nechť žárlivost palivem je tvým!
I když osoba na kterou žárlíte nemá zrovna na růžích ustláno, představujete si že má, z toho se dá vyvodit, že nejste spokojeni se svojí současnou situací. Cítíte se pod psa.
Chcete něco víc? Běžte si to vzít! Motivujte se, vyhecujte se a hlavně dělejte.
Udělejte si plán. Podělte se s přáteli. Učiňte první kroky. Oceňujte si svůj pokrok. Tlačte se skrz překážky a strach. Pošlete do háje pitomce. Chtějte perfekcionismus. A hlavně dělejte co děláte, ať už je to cokoliv.
------------------------------------
Velký životní paradox, na který jsem narazil, je že život se děje právě teď. Ale cítíme se více 'naživu' a důležitější, když pracujeme na něčem větším než jsme my sami.
Myslím, že je možné, přijmout, ocenit a užít si všechno co máte a zároveň se snažit udělat zítřek ještě lepší pro vás i ostatní. Nemusíte být zrovna mistr Zenu pro nalezení optimálního vyvážení štěstí a práce.
Jste lidská bytost, s lidskými city, kladnými i zápornými a správné užití toho všeho vám může pomoct abyste se stali soustředěnější, šťastnějsí a lepší, teď a přirozeně i v budoucnu.